Honza Had Mertlík

Když poputujete po Jizeře, od Malé Skály, tak na začátku meandru u Rakous narazíte na skalní stěnu, která spadá až do toku. Jedná se o jemnozrnné vápnité pískovce či písčité vápence a jizerské souvrství nás odsud bude provázet až k široké labské nivě. Za Turnovem se na zlomu zanoří a v Přepeřích pod jezem tvoří výrazné kamenné dno. Výchozy na březích však nejsou, nebo jsou zcela zarostlé. Objeví se na pravém břehu opět až v místech pod obcí Loukov a po další přestávce na levém břehu v Březině. Zde začíná nejdelší defilé s převisy nízko nad úrovní hladiny.

Následně přejdou na pravý nárazový břeh, aby v Hubálově tvořily jednu z nejvyšších skalních stěn na levém břehu u jezu. 

Další skalní stěny potkáme těsně u řeky až před Mnichovým Hradištěm. Odolná vrstva zde na polovině šířky toku tvoří podélně rozpukané dno. Pod silničním mostem se řeka přimkne k levému svahu. Skalní převisy jsou několik metrů nad hladinou. Totéž se pak opakuje na pravém břehu za novým silničním mostem u Kláštera Hradiště nad Jizerou, kde je Přírodní památka Skalní sruby Jizery. Se skalními výchozy různých rozměrů se pak potkáváme i nadále, ale většinou jsou dále od toku, s výjimkou pravého břehu u jezu v Dražicích.