Honza Had Mertlík

Lokalitou se zabýval Břetislav Balatka (1987). Povrch terasy byl před těžbou kolem 320 m, báze přibližně 313 m. Terasu Balatka datuje do pleistocénu, na rozdíl od výše položené u Větráku, kterou řadí do pliocénu.

Ložisko je rozděleno silnicí II/279 na dvě části. V SZ části je při vzdálenějším okraji od komunikace skalní hřbítek, který tvořil okraj tehdejšího údolí. Ve skalním defilé byly vyvinuty dutiny, které byly vyplněny sedimenty. Jejich zbytky zůstaly v dutinách i po těžbě. Na některých dutinách je znát další zvětrávání, kdy na štěrkopíscích leží šupiny, které se odlupují z vnitřního povrchu dutin.

V jihovýchodní části, která byla těžena později, je dosud zřetelný profil v sedimentech s několika mrazovými klíny. Ty jsou vyplněny jemnozrnným pískem, patrně eolicky přemístěným. 

Souběžně s ložiskem se vyvinula později údolí, které na straně Kosti končí Černým rybníkem, na zeverozápad se pak táhne k Srbsku. Ložisko tak bylo omezeno nízkou a úzkou skalní kulisou, která mohla být zpevněna i díky paleotoku. Prvotní předpodklad, že by mohlo jít například o žílu vulkanitu, provedené magnetometrické měření neprokázalo. Skalní kulisa je na následujícím obrázku zřetelná linie tmavší hnědé barvy.

Další obrázek ukazuje širší vztahy kolem lokality. Soliterní objekt v levém horním rohu je Sokolka, pravý dolní roh je severně od Vesce u Sobotky. Nahoře uprostřed je jámový lom na Větráku (

Literatura:

BALATKA B., (1987). Fosilní tvary zvětrávání a odnosu pískovců Kostecké pahorkatiny. Sbor. Čs. geogr. Společ., 92, 1, 60-63. Praha.