Honza Had Mertlík

Litologie křídových sedimentů odpovídá skutečnosti, některé vulkanity chybějí, ale to může být otázka podrobnosti. Na následujících lokalitách se jeví rozpory mezi výškami a datováním fluviálních sedimentů.

1. Sedimenty na lávových příkrovech lomu Pelechov leží v cca 440 m n. m., báze lávového proudu cca 425 m n. m.  Jizera byla tedy níže než 425 m n. m. Vulkanická činnost probíhala před 5 miliony let. - List Turnov
2. Kóta 423 severně od Radče fQp3 (svrchí pleistocén 0,1 – 0,01 milionů let) List Rovensko p. Tr.
3. Pískovna Drahoňovice – cca 390 – 395  m n. m. fQp1b (spodní pleistocén 1,8 – 0,8 milionů let) List Rovensko p. Tr.
4. Pískovna Dobšín – báze štěrkopísků je cca 320 m n. m. fQp1b (spodní pleistocén 1,8 – 0,8 milionů let) List Kněžmost
5. Předpokládejme bázi pyroklastů Trosek v úrovní 430 m n. m. a strombolský typ erupce, na Zebínu vzdáleném 12,5 km je báze tufového kužele cca o 100 m níže a freatomagmatický typ erupce. Obě probíhají přibližně před 17 miliony let. Relativní výšková úroveň od té doby zůstala přibližně stejná. (Rapprich 2012)

Mezi výškovými úrovněmi teras a jejich stářím je zjevná disproporce.

Nelogicky je terasa severně od Radče mladší oproti ostatním, které leží níže.

Zebín dle Rappricha (2012) soptí z bažinaté krajiny jičínské kotliny, ale o necelých 20 km vedle ukládá o 15 milionů let později mohutný tok Paleojizery své sedimenty o 100 m výše. (423 m n. m.)

Terasa u Radče leží téměř ve stejné nadmořské výšce jako báze lávového příkrovu u Pelechova. Pokud by tomu tak bylo, mohla by být starší než neovulkanity Kozákova. U něj se navíc předpokládá zdvih od doby erupce. Balatka (1962) i Prosová (1974) umisťuje terasu do pliocénu, po posunutí báze kvarteru přeřazeno do pleistocénu. (Čech, Kukal 2012)

V pískovně Dobšín jsou pleistocenními štěrky vyplněny dutiny v pískovcových skalách ve výšce minimálně 5 metrů nad bází terasy. (Balatka 1987) Již tehdy existoval reliéf s dutinami a došlo k vyplnění polšně rozsáhlého území sedimenty. Agradace údolí jsou z pleistocénu známé i z jiných povodí.

Tento článek se nesnaží formulovat závěry, jen dává podnět k přemýšlení nad vývojem reliéfu, jeho stáří a případných pohybech od vulkanické činnosti Kozákova.

Redeponovaný materiál starších teras pak můžeme najít ve skalních průrvách například západně od Lažan.

Menší křemenný valoun - měřítko: krytka objektivu 58 mm.

Rozsáhlejší akumulace redeponovaných teras jsou i v Plakánku.

Literatura:

BALATKA, Břetislav. Fosilní tvary zvětrávání a odnosu pískovců Kostecké pahorkatiny. In: Sborník Československé geografické společnosti. Roč. 92, č. 1 (1987), s. 60-63, ISSN 0231-5300

BALATKA, Břetislav, SLÁDEK, Jaroslav. Říční terasy v ćeských zemích. Praha: Ústřední ústav geologický 1962, 578 s.

ČECH, Stanislav. Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000. Vyd. 1. Praha: Česká geologická služba, 2013, 2 mapy. ISBN 978-80-7075-810-6.

ČECH Stanislav a Zdeněk KUKAL. Geologické lokality – Vyhledávání – Radeč. Česká geologická služba. [online]. 26.11.2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/3440

PROSOVÁ, M. Genere reliktního tercieru. Praha: Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Univerzita Karlova 1974, 99 s.

Rapprich, Vladislav. Vulkanické perly Českého ráje a Podkrkonoší. Praha: Česká geologická společnost, 2012. 28 s. Exkurze České geologické společnosti; 32, podzim 2012. ISBN 978-80-87487-05-1.

RAPPRICH, Vladislav. Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000. Vyd. 1. Praha: Česká geologická služba, 2013, 2 mapy. ISBN 9788070758090.

VALEČKA, Jaroslav. Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000. Vyd. 1. Praha: Česká geologická služba, 2013, 2 mapy. ISBN 978-80-7075-837-3.