Honza Had Mertlík

Zhruba kilometr od vrcholu Trosek se na bezejmenném potoce vytváří pěnovcové kaskády. Nejvyšší stupeň je přes 4 m vysoký. Pěnovec zde netvoří křehké útvary narůstající na mechorostech, ale poměrně kompaktní pevnou strukturu pokrývající drobé větvě a listí a rovněž odpad, který byl v minulosti do rokle vyvážen místními občany. Setkáme se zde předevním s železným i zbytky a střepy skla i keramického nádobí. Pěnovcové těleso je mohutné a překlenuje převis, který uzavírá a vytváří z něj nízkou jeskyni se dvěma vchody. Množství karbonátů pokrývající střepy ukazuje na značnou rychlost tvorby pěnovce. Je možné, že toto těleso mohlo být i v minulosti těženo, stopy těžby však mohly být zcela zasintrovány.

Zdrojem karbonátů jsou vápence v jemnozrnných sedimentech teplického souvrství, které leží mělce nad kvádrovými křemennými pískovci.  V popisu dokumentačních bodů v dipolové práci Olgy Síbkové je zmínka o vápencové skalce, která by měla být pod Jivinou, další místní částí Troskovic. Ač byla skalka lokalizována souřadnicemi (S-42) nebyla nalezena. Je možné, že tyto drobné výchozy byly rozbíjeny pro vápnění pozemků, dříve i jako zdroj vápna pro pálení. 

Na lokalitě se však nenachází pouze pěnovcový vodopád. Velmi zajímavé jsou sintrové povlaky na křemenných pískovcích. Čistý sintr zlatavé barvy dosahuje síly několika milimetrů až prvních centimetrů. Stékající roztoky karbonátů mají za následek i precipitaci skalních mikrotvarů. Zpevňují  ichnofosílie, pod převisy mohou zpevnit okapovou hranu. Zdejším fenoménem jsou hlízovité povrchy pískovce. Na skalních površích se vytvářejí konkrece. Jejich velikost je od zhruba půl centimetru po téměř decimetr. Čast se vytvářejí shluky stejně velkých koulí.

Typická lokalita v severozápadním cípu PP Tachovský vodopád. Koule zvící tenisových míčků jsou v celé výšce stěny.

Dalším tvarem vzniklým sycením povrchu jsou „sloní choboty“. Válcovité případně mírně růžencovité sloupy zpevněného pískovce, které vlivem vetší odolnosti proti zvětrávání předstupuji před stěnu.

Z jevů, které nejsou vázány na karbonáty je v této přírodní památce navíc skalní most, který vznikl ze skalního prahu a skalního převisu. Voda v místě drceného pásma obešla původní skalní práh a podtekla jej. Navíc se zde tok dělí a část jej protéká skalním tunelem, který se stejně jako převis vytvořil na méně odolné vrstvě.

Několik metrů nad skalním prahem je v toku obří hrnec (o průměru něco přes decimetr).