Honza Had Mertlík

chalupník v Bělé - Tisovce, č.p.2, Turnov

Navigace

Vyhledávání

Digitální model reliéfu - LIDAR

ČÚZKV únoru 2000 bylo z raketoplánu Endeavour provedeno laserové skenování převážné části zemského povrchu. Velikost jednotlivých bodů byla 3 úhlové vteřiny, což v našem území znamená zhruba 90 x 60 m. V dubnu 2005 nechala své území naskenovat Správa národního parku České Švýcarsko. Od roku 2009 probíhalo skenování Čech v režii ČÚZK a postupně jsou zpracovávány jednotlivé listy map 1:5000, po kterých jsou data distribuována.

Pokud se letecké skenování provádí z výšky 1200 m nad terénem rotačním skenerem, pak je průměr paprsku dopadajícího na zem přibližně 60 cm. Kdyby paprsek dopadl na kolmou plochu zrcadla, odrazil by se zpět a na čidlo by dopadl krátký intenzivní signál. Paprsek ale dopadne na mnoho ploch z nichž jen některé odrazí paprsek správným směrem a každá je jinak daleko. Vyhodnocený signál má tvar křivky. Z něj je nejzajímavější začátek a konec jako jako minimální výška - terén, která je použita pro digitální model reliéfu a pak maximální, která reprezentuje povrch. Ten může být tvořen stavbami, nebo vegetací. Vyhodnocují se i některá další maxima. Mohou to být větve či balvany, ale i například vyšší stupně (zvýšený chodník nad silnicí).

V hustém porostu se buď paprsek k zemi nedostane, nebo vegetace zachytí odražený signál a nepustí jej zpět k letadlu. V takových místech by pak byly velké plochy bez dat. Proto se takové prostory doplňují body s pravidelným rozestupem 5 m. Podle dokumentace k digitálnímu modelu reliéfu 5. generace by měly být o celočíselných souřadnicích končících 0 nebo 5. Bohužel to platí pro surová data před přepočtem do SJTSK, ve kterém se distribuují. Území, která jsou ponechávána bez dat, jsou vodní plochy. Běžně používaná vlnová délka je vodou pohlcována.

Data jsou distribuována v textových souborech s příponou xyz. Pro běžného uživatele je to formát sice čitelný, ale nastává práce s převodem do formátu, který by nějak zobrazil terén. Jelikož jsem na své pracoviště nechal pořídit program OCAD 10, který s xyz souborem pracovat umí, použil jsem jej. Rychlost byla dobrá. Tvar vrstevnic ale neodpovídal přesně zdrojovým datům. Nakonec jsem tedy zvolil GIS SAGA, který je volně šiřitelný.

Červené vrstevnice jsou z OCAD verze 10, moré a zelené ze SAGA verze 2.1 s různými parametry při tvorbě gridu.

Náhled pro tisk

Vytvořeno 24.11.2013 5:31:54 | přečteno 683x | mertlik

Jan "Had" Mertlík - mertlik(at)cesky-raj.info