Honza Had Mertlík

Český ráj je krasovou i pseudokrasovou krajinou. To, co formy ve vápnitých i čistě křemenných pískovcích spojuje, jsou poloslepá údolí. Asi nejznámějšími jsou propadání v oblasti Roudného a Ondříkovic, které patří ke krasovému „Ondříkovickému pseudokrasovému systému“. Jsou tři. Z Roudného a poloslepého údolí V Podhorčí putuje voda do Bartošovy pece. Ondříkovické propadání komunikuje s prameny níže pod Bartošovou pecí. Další poloslepé údolí je u osady Borek pod Šírkovým pramenem. Krasovými systémy v čistě hydrogeologickém pohledu se zabýval Žitný a kol. v 60. letech 20. století při vymezování PHO rohozeckých pramenů.

Pak jsou zde poloslepá údolí v opravdovém pseudokrasu. Balatka a Sládek (1974) popisují poloslepé údolí mezi Hrázkou v Příhrazech a Zakopanou. 

Další z lépe vyvinutých je v příhrazské vrchovině poblíž Ochozu mezi Krásnou vyhlídkou a Starými hrady. Pěkně vyvinuté poloslepé údolí leží v trosecké vrchovině na západním okraji plošiny Semín nad údolím Jordánky. 

Vlevo přítok od Semína, uprostřed hráz poloslepého údolí. V pravé části snímku pseudozávrt.

Ústí Jordánky do Žehrovky. Poloslepá údolí jsou na pravém okraji.

V pravé části snímku pseudozávrt (shodný jako na snímku výše), vpravo boční poloslepé údolí  s druhým hltačem.

V pravé pobočce údolí Plakánek ústící v prostoru hráze Oborského (Pilského) rybníka, je poloslepé údolí odvodňované za extrémních odtoků jeskyní.

Pak zde máme řadu depresí v údolích, která vznikla buď sesuvy či skalním řícením, nebo sufozí.

Posledním fenoménem jsou propadání toků. Vodní toky v Českém ráji jsou v místech, kde je nepropustné podloží, nebo hladina podzemní vody dostatečně vysoko. Některé vodní toky jsou pak pouze periodické, případně se stálé toky v nižších polohách ztrácejí v propustné údolní nivě. Takto se například chová bezejmenná vodoteč pod Tachovským vodopádem, která je stálá v místech s velký spádem, níže není koryto vůbec vyvinuto a voda se v nivě pouze rozlévá za extrémních průtoků.

Nejméně běžné jsou v Českém ráji případy, kdy voda protéka blokovými jeskyněmi na dně údolí. (Klokočské skály, údolí pod rozumovskou studánkou)

K typickému propadání pak dochází na rozhraní pískovců jizerského souvrství a nadložních jílovců. Voda vytékající z báze kvádrových pískovců překoná nepropustné podloží a na první otevřené příčné puklině mizí do puklinového systému. Takovýchto propadání najdeme řadu v severní části CHKO Český ráj, především v oblasti mezi vrchem Sokol a Turnovem na levém břehu Jizery, jedno je v osadě Bukovina (Turnov) na pravém břehu či pod Mokřinami v údolí Vazoveckého potoka. Ale to už jsme zpět u vápnitých pískovců či písčitých vápenců a tedy v krasu.

Článek vznikl jako příspěvek pro seminář Klokočky 2013.

Literatura:

Balatka B.,  Sládek J. (1974), Poloslepé údolí v kvádrových pískovcích Žehrovské plošiny. - Československý kras, 25 (1973), 97-99. Praha
Balatka  B. a Sládek J. (1975): Pseudokrasové jevy ve východní části Českodubské pahorkatiny.- Ochrana přírody 30,7: 211-212. Praha
Bruthans J., Zeman O., Vysoká H. (2001), Geologie a hydrogeologie Bartošovy pece a okolí, Speleofórum 2001, 39-44; Praha 
Kamberský a Žitný (1961): Zpráva o hydrogeologickém průzkumu mezi Frýdštejnem a Turnovem.- Praha. Geofond P13051
Soukup J. (1937): Závrtům podobné prohlubiny v oblasti Čekého ráje. – Od Ještěda k Troskám, Turnov, 16: 9–12.
Kukla, J. (1950): Vyvěračka v České křídě.-Český kras 3:293-294. Praha
Žitný, L., Fahnrichová, V., Šťáva, M. a Matyáš V. (1964a): Vymezení ochranných pásem v oblasti rohozeckých pramenů.- : 1-8. MS-Vodní Zdroje. Praha. Geofond P16502
Žitný, L., Fahnrichová, V., Šťáva, M. a Matyáš V. (1964b): Závěrečné zhodnocení barvících pokusů na akci Bartošova pec.- 1-16. MS-Vodní Zdroje. Praha. Geofond - P16703
Žitný, L., Fahnrichová, V., Šťáva, M. a Matyáš V. (1965): Prozatímní vymezení ochranných pásem turonského vodovodu v oblasti Rohozce.- : 1-6. MS-Vodní Zdroje. Praha.-Geofond P17882