257613
Přihlášení Cookies

Honza Had Mertlík

chalupník v Bělé - Tisovce, č.p.2, Turnov

Navigace

 

Vyhledávání

Salza 1.-3. září 2017

Výlet za sportem do Rakouska 

V Jaroškově počátkem července se domlouváme na Salzu. Hlavně kvůli Věrce volíme termín na počátku září, kdy ještě není tak pracovně vytížená. Původní záměr je vyrazit na týden a přidat k vodě nějaké ferraty. Prví volá Honza Zelenka, že si hnul zádama a že se mu rozpadly boty. Vzhledem k tomu, že jej známe jako věčného vtipálka, tak těmto informacím nepřikládám velkou váhu. Monice jsem se dovolal na Island, kde byli s Kačkou a s babičkou za Vojtou. Od Drna už taky vím, že může jen na víkend. Podobná zpráva přichází od Věrky s Tiborem. Zelenci opravdu nepojedou. Volám dalším. Bíba nemůže, Řezňa řekl, že to už je minimálně pátá akce o tomhle víkendu a Hardy jde úterý před tím na operaci s kolenem a kupodivu si nechce máchat stehy. Drn nabízí tedy účast své Barunce, která by měla jet se svým přítelem a Markétě. Tu bych tipoval na vodu nejméně. Báru však bolí od středy záda a tak přicházíme o jeden pár, který se mi již nepodařilo nikým nahradit. Předpověď počasí je nic moc. Déšť nikoli intenzivní, teploty tak 10-15°C. V pátek půjčuju druhou baraku na Malé Skále a přesně ve dvě najíždím na dálnici ku Praze. U Benátek asi 40 minut popojíždím a postávám v koloně před dopravní nehodou a tak věrku nabírám až těsně po půl čtvrté na Letňanech. Jana na nás čeká u Markéty. Ještě dvě drobné kolony před Barrandovským mostem a do Mirovic dorážíme o hodinu později proti itineráři. Od Příbrami už neprší. V Mirovicích nakládáme Tibora s Drnem. Míjíme Písek, před Budějicema jsou některé potoky před vylitím. Na Dvořišti tankuju plnou nádrž a opět prší.
Jedeme mně známou trasu. Freiberk, Pregarten, Mauthausen, Enns, Steyer, Krippau a končíme v dolním kempu - Weiberlaufen. Celou cestu prší, nikterak intenzivně, ale vytrvale. V kempu jsou samí Češi. Autobus z trutnovského gymplu okupuje společenku i půdu s matracemi nad recepcí. Ve čtvrtek tady totiž přešla průtrž, která jim rozlámala několik stanů a ještě několik hodin po ní se v kempu válely třícentimetrové kroupy. Někomu to rozbilo sklo u auta a ve vesnicích mají i rozbité střechy u baráků.

Vítá nás místní recepční. Snědá, lehce v rauši a její rasu jsem si nedovolil odhadnout. Zavěsila se do mne a provádí mne kempem. V půl jedenácté večer Drn s Tiborem staví stany. Janička se snaží navrhnout. že by si mohli zaplatit chatičku. Noc ve stanu vychází na 7,5 € a v chatičce na 8, ale stany stojí dřív, než by se někdo krom Janičky touhle myšlenkou zabýval.
Ráno vstávám a jdu k řece. V tomhle kempu to je blízko. Voda je nezvykle kalná a plážička u kempu je téměř celá pod vodou. Potkávám se tam s protahujícím se borcem. Přijeli o půlnoci. Posléze se od kluků, kteří bydlí v chatkách na terase pod námi dozvídám, že limnigraf ve Wildalpenu ukazuje 214 cm. Začínám řešit otázku, co pojedeme a logistiku dopravy. Trutnováci mají odjíždět v 9 do Wildalpenu, ale prý to bude spíš později. Voda pomalu klesá, ale stejně nakonec raději volíme horní úsek pod Gusswerkem. Nikdo z nás ho ještě nejel. Nad Wildalpenem je voda znatelně čistší a zdaleka to není takový nadstav. Dokonce mám strach, aby nahoře bylo dost vody. Voláme Honzovi, aby se mrknul na internet. Mělo by to  být zatím těsně nad malou vodou a klesá.

salzaIX2017guswerk prutok

Ale malá voda v Rakousku neznamená, že dřete o dno. Ve Weichselbodenu přivazuju ke stromu kolo a serpentinami překonáváme sedlo. Silnice tady nevede kolem řeky, ale vystoupá o 150 m. Začínáme u čističky v Gusswerku. Lodě nafukujeme akumulátorovým fukárkem z lidlu. Baterka stačí na všechny tři baraky. Stačí jen dotlakovat.

20170902 111007

20170902 110843

Markéta usedá na kormidlo, což celou cestu odmítala, já klasicky na háka a vyplouváme. Pádlujeme jen kvůli manévrování. Voda teče příjemně, jen občas je třeba zvolit správné rameno. U Greithu se silnice odpojuje a údolí se postupně zužuje. Proudnice často míří přímo na skálu. Jedno takové místo s Markétou projíždíme a v tišině čekáme. Věrka s Tiborem se nachávají natlačit na skálu, loď chytá náklon, Věrka se vrhá na příď a levou ruku má až po rameno ve vodě. Na pokyn Tibora se poslušně vrací do lodě a proplouvají. Drn s Janičkou to raději berou zcela mimo proudnici vnitřním obloukem. Proplouváme pod dvěma lávkami. Tvoří je jeden silný seříznutý kmen. Po levém břehu vede turistická stezka. vetšinu cesty jištěná ocelovým lanem a zasekaná do skalní stěny. Tohle by se mým chlapečkům líbilo. Pak ještě jedna solidnější lávka. údolí se trochu otevírá, nebe bohužel taky a hustě prší. Naštěstí jsme skoro v cíli. Vplouváme do ústí Rotmossbachu a vytahujeme lodě. Dofukujeme ještě kolo na 3 atmosféry. Tibor se nabídl, že dojede pro auto. My zatím posedáváme v autobusové čekárně.
Ve Wilalpenu sjížím ke kempu. Je narvaný. Vyjíždíme na Klaus, abych ostatním ukázal horní tok Laussabachu. Voda je průzračná nazelenalá tak, jak jsme ji slibovali v Salze Markétě. Vracíme se do našeho kempu, a s vařením se přesouváme pod střechu k recepci. Kuželův špek zapíjíme vínem. Později odcházím vyúčtovat nocleh. Kempiér mi natočil do úzké decovky pivo. Říkám mu že pivo nepiju. Tak mi nalil sklaenku bílého a pivo ať dám kamarádům. Vyplním jedno lejstro a pak přišla ta jeho černoška, kterou si prý přivezl někde od Zambezi. Nadiktovala mu, co platíme. Šest lidí, dva stany, auto a na jednu noc. Dělalo to 52,2 €. Vytáhl jsem padesátieurovku a sahal pro drobné. Řekl mi, že ty mu dávat nemusím. Pak mi ještě přidal flašku chilského červeného. Vrátil jsem tedy kamarádům polovinu peněz a pokračovali jsme v sezení na terase. Chatky by asi tak levné nebyly.
Celou noc pršelo. Žádný slejvák to nebyl, ale do rána přibylo v protější stráni několik vodopádů. Salza měla barvu kakaa a na vodočtu ve Wildalpenu opět přes 200. Morálka účastníků nic moc. Jana si od včerejška stěžovala na kyčel a říkala že nepojede. Drn vypada, že je rád že nemusí. Markétě se voda zalíbila, ale za tohoto počasí taky nemusela. Vlezl jsem do stanu k Tiborovi a Věrce, aby se vyjádřili. Pokud by chtěli jet, pak bych nasadil Markétu k Drnovi, odvezl bych je na start a popojížděl kolem vody až do momentu, kdy by řekli dost. Po dvaceti minutách jsem se zeptal, jak se rozhodli. Tibor řekl: "Jedeme! Ale domů."

20170903 090858

Domů jsme nejeli podle Ennsu, ale kolem Ybbsu. Ten byl místy taky zralý na vylití. Splouvat by se dala každá druhá škarpa u silnice. U benzinky v Dolním Dvořišti jsme se opět potkali s autobusem Trutnováků. Jeli přes Klaus kolem Steyeru. Ten taky nešel jet. Přehrada prý přetékala vrchem. Další naší zastávkou byl Písek. Na zahrádce jsme naložili Míru a odjeli ke kavárně, kde jsme se skvěle naobědvali, pokecali s Monikou i Kačkou a pak pokračovali do Mirovic, Prahy a Turnova. Před osmou jsem nakonec ještě stihl vrátit loď.

salzaIX2017wildalpen

salzaIX2017wildalpen prutok

Při skouknutí grafů průtoku a stavu se ukázala jedna zajímavá věc. Podle průběhu stavu se řeka nedostala na úroveň velké vody, ale podle průtoku ji v neděli překročila. Když se člověk na křivky pečlivě podívá, tak hned na prvním úseku stav ukazuje pokles, ale průtok vzestup. Obdobné nesrovnalosti jsou i průbězích obou přívalových vln.  Podle dat na ennskraft.at přišla kulminace až v pondělí ve tři ráno a stav při ni byl o 10 cm nižší než podle páddlerů. Přitom jsou data z jednoho limnigrafu.

Dále tato akce ukazuje, k čemu vede plánování. Předpověď nelhala, co se týká informace, že bude pršet. Jen trochu neseděly úhrny. Vybrali jsme si ale jednoznačně ty nejhorší dny. Možná jsme měli jet už ve čtvrtek, abychom si to vyžrali komplet. Přesto byla akce zhodnocena jako zdařilá. Markétě děkuju za fotky. Já jsem nějak zapomněl, občas zmáčknout spoušť.

pocasi Mariazell

Vytvořeno 5.9.2017 6:11:18 | přečteno 204x | mertlik
Jan "Had" Mertlík - mertlik(at)cesky-raj.info
 
Jan "Had" Mertlík - mertlik(at)cesky-raj.info
load