V Českém ráji se nachází odhadem 500 závrtů. Od mělkých misek, přes válce s téměř kolmými stěnami po více než pětimetrové trychtýře.
Opravdu se jedná o závrty a nikoli pseudozávrty. Závrt je půdní tvar a vzniká sufozí. Jestli je pod ním vápenec nebo pískovec je jedno. Podmínkou je pokrytí otevřených puklin zeminou, pokud možno jemnozrnnou, a podzemní tok, který puklinu vyklízí. V Českém ráji nacházíme kolem závrtů drobné osady či polosamoty. Přirozené deprese byly využívány pro "nebeské" rybníčky, které byly dotovány srážkami ze střech a sloužily pro zásobování vodou především pro dobytek. Zprašové hlíny, pokud jsou trvale namočeny, jsou minimálně propustné. Při vyschnutí se v nich však mohou objevit trhliny a případně se mohou odrolovat do pod nimi ležících puklin či kaveren. Využití závrtu jako vodního rezervoáru jej patrně spíše konzervuje. K tomu napomáhá skutečnost, že ve vodou nasyceném sedimentu dna neprobíhá výrazná bioturbace, která by mohla těsnící vrstvu narušovat.
Závrty byly a jsou překážkami v obhospodařování. Proto byly v minulosti zaváženy nejrůznějším materiálem. Závrty s tenkou vrstvou půdy případně již s otevřenou puklinou ve dně - hltačem umožňují povrchovému odtoku projít co nejrychleji do podzemních vod. Proto jsou zbytky starých skládek a přípdná zaústění nedokonale vyčištěných odpadních vod rizikem pro kvalitu podzemní vody.