Honza Had Mertlík

Ve starších prvohorách došlo k mnoha podmořskm sopečným výbuchům, které produkovaly jak klasty, tak polštářové lávy a kromě bazických jsou známy i ryolitové tufy. Tyto horniny, které prodělaly v pokračujícím variském vrásnění přeměnu, tvoří významnou část Železnobrodského krystalinika. V období permu docházelo k výlevům bazických láv (především bazaltandezit) a v závěru pak k výrazné erupci ryolitového magmatu, která uložila mocnou vrstvu ignimbritů nacházejících se v okolí Tatobit a podél lužické poruchy u Hodkovic nad Mohelkou. Miocenní vulkanizmus postupoval od ralské pakorkatiny. Baba u Kosmonos je asi 30 milionů let stará, Káčov u Mnichova Hradiště 20 milionů. Datované vulkanity jičínského vulkanického pole pak asi 17 milonů let. Poslední bazická erupce proběhla na Kozákově, kde se patrně díky pohybům na lužické poruše před 5 milony let vytvořily dva přívodní kanály.